Občanské sdružení Koňské nebe Vás zve  na vyprávění a zpívání o zbojnické minulosti Beskyd
ZA ZBOJNÍKY DO HOR
sobota 3.12.2011 v 19 hodin v kinosále Sokolovny v Metylovicích
VSTUPNÉ DOBROVOLNÉ

Bože, kdyby tak vstal Ondráš,
bože, to by bylo práce!
Chodil bys ty po dědinách,
chodil bys ty po Beskydách,
zatřásl bys temnou hlavou,
hrubým kyjem by ses rozmách
do daleka do vysoka …………….
Petr Bezruč

Zbojnický fenomén v karpatské oblasti na území dnešní České republiky stál v posledních dvaceti letech spíše na okraji zájmu odborné i laické veřejnosti. Ovšem nyní se opět k němu stále častěji obrací pozornost a nejen autoři nových knih, ale také současná výstavní činnost některých muzeí se nechala zlákat touto tématikou. Jev označovaný jako zbojnictví zcela jistě prošel až do dnešní doby ve vnímání společnosti mnoha proměnami. V představách lidí se tak snoubí nereálné iluze o statečných chlapcích mstící křivdy panské zvůle podporované tradovanými pověstmi a lidovými písněmi s dnešní chladnou kritikou a odsudkem těchto osob coby pouhých kriminálních živlů. Obdivované hrdinství se tu střetává s násilnickou činností a obyčejným lupičstvím, ovšem vábivé záblesky drsné romantiky stále vyvolávají pocity sympatií. Právě ono dobrodružství, které není třeba hledat v exotických krajích či vzdálených mořích, ale stačí obrátit zrak k našim nepříliš vysokým horám, rádo podněcuje fantazii o hrdinských činech obyčejných lidí z chudých dědin, z dědin, mezi které patřily i Metylovice.
Pravdu o zbojnicích dávno překryl nános pověstí, ve kterých převažuje souhlas s jejich skutky a oslava statečnosti, chytrosti a odvahy.
Komponovaný pořad Za zbojníky do hor se pokusí, alespoň částečně, proniknout za bariéru pověstí a poodhalit něco ze skutečného života horních chlapců.

mluvené slovo
Mgr. Václav Michalička, etnograf Muzea Novojičínska, p.o., externí zaměstnanec Etnologického ústavu, FF, MÚ Brno, externí zaměstnanec Slezského zemského muzea v Opava
hudební doprovod
Petr Sovják, valašský gajdoš z Neubuze
„Tož sem si řekl, dám sa na gajdování. Nigdo na to nehraje, bude zas negdo nový, gdo ty gajdy vyloví z propadlišča dějin. Dudy v Čechách, na východní Moravě gajdy, nástroj rozšířený po celéj Moravě aj Slezsku. Gajdy mi přirostly k srcu aj dyž negdy potfory neposlúchajú, také majú svoje dni. Kolikráť sem teho chťél nechať, ale nedalo mi to, znova sem sa do nich omašlíl a zaséj zkúšal to mečání. Negdy sa jim nechce a dyž potřebujete, aby hraly, tož sa šprajcnú a trucujú, nevydajú ani hlásku.“ Petr Sovják